Baru-Aru

Čím víc poznávám konstelace, tím větší potenciál v nich cítím. Rozhodla jsem se proto posunout jejich současný standard na vyšší úroveň. Svou techniku jsem nazvala korálkové konstelace.

Čím jsou korálkové konstelace jiné

Korálkové konstelace jdou o úroveň výš. Jsou o hledání a uzdravení nadřazené příčiny celé série životních situací / problémů / potíží / příznaků.

V klasických konstelacích musíš lektorovi pojmenovat jen jeden problém / jedno téma / jednu životní situaci … abyste spolu našli a uzdravili příčinu. Ty máš sice celou sérii problémů, kde všechno souvisí se vším a ty nevíš, co upřednostnit … ale to si musíš nechat na příště. Jedna konstelace, jedno téma. Klasika má své limity. A to mě už nebaví. Jednak to stojí hafo času a taky peněz a druhak jsou výsledky (v energiích dnešní doby) prostě už povrchní. Pro mě teda. Zkrátka už mi klasické konstelace nestačí.

Dostala jsem se skrze ně dokonce do stadia, že už mi cesta sebepoznání začala lézt krkem. A možná právě proto mi do života přišly korálkové konstelace. Zrovna ve chvíli, kdy jsem si řekla, že už se na celou cestu sebepoznání a osobního rozvoje vysmolím. Ale asi mám pokračovat, když mi do rukou přišel takhle zajímavý a intenzivní nástroj.

Korálkové konstelace jsou (navzdory svému jemnému názvu) pro ty, kdo se nebojí opustit svoji komfortní zónu a posunout své limity.

Jak jsem korálkové konstelace objevila

Korálkovou metodu jsem objevila, když jsme s přáteli stavěli konstelace na téma: Už se nechci trestat za to, že se mám dobře. Kdybys v následujícím textu trochu plaval/a, doporučuji ti, přečíst si související článek, na který vede odkaz. Docela se to prolíná.

Netušili jsme, jak hluboké takové téma je a co všechno obsahuje. Klasickým konstelačním přístupem nás tedy toto téma zahltilo a čtyři konstelace jsme stavěli dva dny.

Úplně na konci, při mé vlastní konstelaci, jsme se dokonce dostali do zcela slepé uličky a konstelaci jsme museli stopnout, přerušit a rozběhnout znovu. Jinak. Korálkově. Ukázalo se totiž tolik příčin najednou a tedy tolik potenciálních témat k řešení, že jsme v daném počtu lidí neměli šanci konstelaci tradičním způsobem smysluplně rozhýbat.


Slzy jako korále

Zahltila mě má vlastní konstelace. Následkem přehlcení nastala emoční bouře. Seděla jsem ve své konstelaci a brečela a brečela a chrlila ze sebe, že to není možné přeci, aby byl jeden mladý člověk zahlcen ve svém životě tolika traumaty, že mu nefunguje toto a toto a toto, protože toto a toto a toto a že když s tím chci konstruktivně něco udělat tak vyvstane toto a toto a toto a stojí mě to zhruba 50.000,- Kč ročně za různé kurzy a terapie, abych vůbec došla vyzdravení svých témat a hlavně svého těla a mohla nějak smysluplně žít. A že už mě to nebaví a nechci už se tomu věnovat, protože jsem unavená a nemocná a chci mít klid. A v tom klidu se chci mít dobře.

Bylo jasné, že z pozice sebelítosti se nikam nepohneme. A že jestli chci k něčemu dojít, musím změnit úhel pohledu.

Popsala jsem tedy přátelům svůj pocit, že jedno téma poznání mi otevírá druhé, aniž by to vedlo k nějakému konci. Že mi každé to téma připadá jako nějaký korálek, který se plantá na konci své vlastní nitě a já pořád jen navlékám nové a nové a nové samostatné nitě s jedním korálkem, namísto toho, abych je propojila a vytvořila z nich nějaký hezký náhrdelník, který mi bude ozdobou a připomínkou dosud získaných poznání a zkušeností. Indiánskou trofejí.

Cesta k náhrdelníku

Náhrdelník. Indiánská trofej. Zkušenosti. … Zkušenosti! Aha!

Poprvé jsem si na své vlastní cestě uvědomila, že se na svůj život musím dívat z větší perspektivy. Že musím vzhlédnout a zaměřit pozornost k nadřazené příčině svých problémů. K nějakému spojovacímu článku. Ke sponce svého trofejního korálkového náhrdelníku. Ke svým zkušenostem.

Spiklenecky jsme se na sebe podívali, protože bylo jasno. Definujeme korálky a jdeme hledat sponku. Přestala jsem brečet. Na cestě se objevilo dobrodružství a mě to zase začalo bavit.

Jedna niť pro všechny

Korálky jsme neměli, tak jsme využili karty. Poskládala jsem z nich symbolický náhrdelník, kde každá karta zastupovala nějaké moje téma (nějaký můj problém, korálek). Nad ně jsem umístila klíčovou kartu jako symboliku oné sponky, která je spojovacím článkem celého náhrdelníku.

Stejnou funkci by mohly sehrát třeba kameny nebo nějaké jiné předměty. Ale karty se nám osvědčily perfektně. Mluví skrze témata.

Vtipné bylo, že za korálky mi posloužily karty, respektive témata z karet, se kterými jsme po celou dobu konstelací pracovali jako skupina. Přestože karty jsme si vytáhli každý zvlášť, všechny měly v orákulu jeden společný podtext. Zacílit. Nasměrovat se. Jít za svým cílem. Najít svůj směr. Podprahově tedy právě toto téma bylo společnou nití všech korálků. Ještě je ale sepnout, aby byl náhrdelník komplet.

Navlečené korálky sepneme

Ve sponce (v klíčové kartě, nadřazené všem tématům, korálkům, nižším kartám) jsem vnímala to, co se mám naučit … co mám pochopit, abych se v životě mohla posunout dál. Abych sama sobě přestala podřezávat větev. Abych přijala ten fakt, že se můžu mít ve svém životě dobře a nemusím se za to trestat. Sponka tedy symbolizovala jednu společnou příčinu a zároveň řešení všech mých současných strastí.

Skrze nižší karty (korálky) se mi odtajnilo, že nemám v životě jednoznačný směr. Proč ale? Proč neumím zacílit ke své vizi? Co mi v tom brání. Co u sebe potřebuji vyzdravit? Co je tou sponkou?

Energie uzdravení příčiny mi krásně načetla a zprostředkovala Kačka, kterou jsem si do této role (ke sponce, k nadřazené kartě, nadřazené příčině) vybrala. Bylo to hodně nečekané, hodně silné a také hodně důležité poznat, co se za tím vším, za těmi všemi mými zdravotními i emočními útrapami, za těmi všemi korálky, a hlavně – za tou neschopností zacílit, skrývá.

Být tou, kterou jsem. Nebát se toho. Přiznat to sobě a přiznat to navenek. Neutíkat od toho, kým jsem se narodila. No a jak se ukázalo hlouběji – to přesně totiž dělám. Už od své prapodstaty. Utíkám od svých základních energií a snažím se být někdo jiný. Zkouším si to … jaké to je, být třeba … člověkem? A i když jsem už desítky životů člověkem, tak si to stejně zkouším … jaké to je být za jeden život třeba Růžičková v Ostravě a ne Vechová v Děčíně. Jaké to je … být jiná než ti, ze kterých jsem vzešla?


Toto vtělení, minulé vtělení, předminulé … pořád se nám opakuje jedno a to samé … od počátku

Témata, kterými prostupuji dnes, jsou – jak se ukázalo – tématy už mého prvního vtělení. Proto jsem v této zajímavé konstelaci pochopila, že vůbec nemá smysl zabývat se tím, co je dnes následkem toho, co bylo včera. Pokud chci uzdravit, co je dnes, musím přijmout, co je dnes a pokud chci jít po příčině toho, tak musím jít jedině k úplné její prapodstatě. Žádné minulé životy a podobné příběhy, ke kterým často konstelace samy od sebe sklouznou.

Příklad ze života: když můj příchod na svět provází dramatické okolnosti typu rozdílné Rh faktory s mamkou, alergie matky na plod, výměna krve po porodu, hemolytická anémie a následkem toho celoživotní problémy s krvetvorbou … starým stylem uvažování a hledám příčinu ve vztahu já – matka, náš rod, život, přijetí života skrze rod, 1. čakra, přijetí života skrze matku, 2. čakra … zkrátka hledám příčinu z pohledu tohoto života, tohoto vtělení, z pohledu Barbory. S nějakým základním přesahem do minulých životů. Jako Barbora tomu věnuji tolik úsilí, abych byla zdravá a mohla kvalitně žít … a výsledek? De facto nula. Stav nezměněn. Jen převlečen do jiného kabátu. Ale vlastně změněn v tom, že si to alespoň přiznávám.

V korálkové konstelaci jsem se na to ale podívala porpvé jako Barbora Aurora. Tedy o něco komplexnější bytost, než jen člověk své současnosti. A najednou jsem viděla dramatické okolnosti, které provázely už můj první příchod na svět. Setkala jsem se se svou pra-mámou. Se svou delfínicí. Ha! A ono se to opakuje. A pořád a pořád a pořád. Každé nové vtělení až doteď. Drama s příchodem na svět. No, to bych se ale mohla zabývat sebou, svým rodem a vztahem k životu skrze matku donekonečna, že ano … než bych krok za krokem uzdravila toto narození a minulé narození a předminulé narození … a mělo by to smysl vůbec?


Čím více korálků, tím větší bohatství

Teprve když jsme našly tuto prapříčinu, sponu mého náhrdelníku zkušeností, pustilo nás konstelační pole dál. K energii poznání „Mám se dobře“. Tu mi symbolizoval Tom.

Bylo neskutečně poučné, že k Tomovi, tedy ke stavu „Mám se dobře“, jsem mohla přijít teprve tehdy, když jsem si celý svůj korálkový náhrdelník i se sponkou sesbírala (opravdu jsem ze země sbírala jednu kartu po druhé), vědomě zopakovala všechno, co jsem se ze svých útrap naučila a s pokorou je označila za své obrovské duchovní bohatství, získané pro nejvyšší dobro sebe sama i svých bližních (a pozor – to i těch prapůvodních!).

Uffff. Jak jsem tak držela ten balíček karet (korálků) v ruce … řeknu ti … trofej velikosti bizona. Nebo ne, mamuta. Kosatky. … prostě veliká 🙂 🙂 🙂

Tjamtadadá, tjamtadadá, mám to za sebou !

A ty?

No, byl to mazec.

Na korálkové konstelace asi není zralý úplně každý. Měli jsme s tím co dělat … a jakože jsme už ostřílení hráči. Těžko říct, proč.

Člověk na to asi musí být vnitřně připravený … že už chce překročit nějaký svůj práh, svůj stín, svou komfortní zónu … nazývejme to jakkoli. My jsme na to připraveni nebyli. Jen jsme si na to sami před sebou hráli (že připraveni jsme) a nečekali jsme, že na nás ta vlastní faleš praskne. Semlelo nás to pěkně. Ale vydrželi jsme a pochopili, že to stálo za to.

Dalšími korálkovými konstelacemi už jsme prošli bez výrazných dramat.

Takže jestli si myslíš, že jsi připraven/a i ty, pojď to zkusit. Jsme ti k dispozici. Pro trénink i pro bitvu.


Zkusíš to?

První dva termíny jsou 4.6. a 26.6. od 16:00 do 21:00 v Havířově. Počet účastníků je u obou termínů omezen na 4 + já, Tomáš a Mája. Z toho důvodu také přijímáme jen odhodlané přihlášky, tj. se zaplacenou zálohou. Cena za účast je 987,- Kč za osobu. Dvojici nebo ucelené skupině kamarádů cenu rádi snížíme na 687,- Kč za osobu. Nevratná záloha je 500,- Kč za osobu. Pokud nebudeš moct dorazit a pošleš náhradníka, je to O.K. Pokud najdeme náhradníka my, zálohu ti samozřejmě moc rádi převedeme na jiný termín. Jinak ji zcela logicky použijeme ke kompenzaci ztráty volného místa 😉

Lektoři:

BaRu-Aru s pomocí Tomáše Kadlece.

Přihlášky:

Říká se, že po bitvě je každý generál. Takže neboj se, to dáš 🙂

Má tvrzení nejsou dogmata

Vše, co zde popisuji, vychází jen z nějakého stupně mého poznání, ze současného poznání sebe sama. Tvá cesta může být a jistě je jiná. Já ti jen nabízím svůj úhel pohledu. Chceš-li, můžeme ho spolu sdílet. Uplatňuji totiž ve svém životě přístup, že jedině skrze sebe mohu inspirovat ty druhé. Chceš-li, nechej se inspirovat, to je mi velikou ctí. Nemáš-li tu potřebu, i to plně respektuji … mávni nad tím rukou a jdem dál 😉

S láskou a úctou

BaRu-Aru