Baru-Aru

Krkavci, straky, šípkové keře, pokroucené stromy, zanedbaná stavení, vybydlené obchody ... O čem to vypovídá?

Jak a proč číst krajinu - vidět její bolest a nesmířenou smrt?

A jak můžete sami jednoduše pomoct, když máte pocit, že ... ?

Aneb: Jsme na výletě. A s námi Bitva pod Studencem.

Mocné píšťaly i zpropadené bojiště - kontrasty v krajině Českokamenicka

Místo si mne zavolalo během osobních toulek Českou Kamenicí na severu Čech. Okolí Zlatého vrchu, kde jsem prováděla své přátele po energetických zářičích krajiny, vykazovalo vedle své síly (na straně jedné) i jasné a hluboké známky energetické nemoci (na straně druhé). Pokřivené rozedmuté stromy, zanedbaná stavení, jen málo prosperující obce v údolích. 

Památník bitvy pod Studencem z roku 1757 na sebe ostatně nenechal dlouho čekat – aby o původu mé domněnky vydal svědectví. Důvod nemoci nám obnovený německý záznam s českým překladem vybrebentil jasně. A tak jsme se pustili do práce.

Bitva pod Studencem? To není jen zápis v mapě a na pomníku ...

Bavíme se o mrtvých, důsledky jsou pro živé

Odehrála se ve třech dnech 18. července – 21. červenec 1757. V kontextu Sedmileté války (1756–1763) mezi Habsburskou monarchií a Pruskem, do které spadá, neměla nijak strategický dopad. Naproti tomu na místní krajinu a obyvatelstvo měla dopad zcela zásadní. V cizích mocenských zájmech zde padli nedobrovolně verbovabí synové a otci, prostí chalupníci, domkáři, pastevci, sedláci. Jejich ženy zcela jistě byly nenechavými žoldnéři obou stran (prchajících Prusů i útočících Habskburků) oloupeny a zneuctěny.

Nejistota, strach, řinčení zbraní, řev útočníků i raněných, pach krve a potu. I tak vypadaly dnes možná idylicky vyhlížející louky mezi vrchy Studenec, Zlatý, Černý a Malý Javorník nad obcí Líska u České Kamenice. Ta idyla je však jen zdánlivá. Napětí krajiny, hluboký zármutek a dotek nesmířené smrti je z ní cítit široko daleko. Koneckonců – bojiště je na kopci. Jaké informace tedy asi stékají nejen spodními vodami pod kopec? Naneštěstí pro zdejší obyvatele to informace o čiré radosti bytí, o životě, plodnosti a prosperitě tak úplně nebudou. Přestože jsou mezi nimi jistě velmi krásní lidé, kteří si hojnost, plodnost a prosperitu zaslouží.

Proto odborná pozornost geomanta – i láskyplná myšlenka každého jinak příchozího do tohoto místa – má smysl. Je pozorností žijícím.

Pomoct můžete i vy ❤️

Láska násobí lásku /

/ bolest řetězí bolest ... a s ní neviděný smutek, hlad a utrpení

❤️ Proto se každé láskyplné gesto, každé obejmutí, počítá

Jestli zrovna nejste povolaní, abyste uměli přečíst krajinu, ve správném místě máchnout holí na pomoc energetickým tokům, zacinkat zvonky vstříc smíru zemřelých se smrtí, vést smírčí obřad za padlé i pozůstalé – tak ale určitě i tak sebou a svými přirozenými kvalitami pomozte. Můžete pomoct.

Ve Vašem měřítku bohatě stačí, když si přečtete pomník, zamyslíte se nad jeho obsahem a věnujete láskyplnou vzpomínku padlým i přeživsím synům toho místa, té země. Možná i jejich matkám, milenkám, dcerám. Zkrátka místním obětem – prostým lidem z masa a kostí, jejichž potomci snad možná dodnes chodí po světě. Co když jste to zrovna Vy? Znáte vůbec svou historii dále než po babičku a dědu?

A proto možná tu pozornost dejte taky radši i stromům, keřům, kamenům – a dalším “starým” svědkům všelijakých marnotratných událostí krajiny, kterou procházíte. Nemusí to být jen ti z července roku 1757 na Českokamenicku, kteří Vaši lásku potřebují vidět a cítit. 

Proč?

Protože každé láskyplné gesto vnáší do krajiny uvolnění, úlevu, úsměv a smích. Přináší uvízlým duším naději na vyslyšení. Pomáhá krajině zahojit bolestné šrámy.

Vědomý dotek geomanta pak posílá po vodě informaci – smířeno. Krajina může začít prosperovat, s ní její obyvatelé, jejich obchody a veřejně prospěšné spolky.

Spojit síly pro život má tedy obrovskou sílu. Je to řetězené kouzlo, které léčí. Naopak smutek a bolest řetězí smutek a bolest. A to asi nechceme. Před Studencem Švédové, po Studenci nacisti, po nacistech odsuny – a kdovíjaké řetězené křivdy často v krajině okolo jsou. A kdovíjaké by mohly dál v tom nesmířeném řetězci přijít, viďte?

Proto kdekoliv u pomníku padlým kdy budete – obejměte se, dejte si pusu a usmějte se na znamení, že víte – a vážíte si těch, kteří tam jsou s Vámi. 

Ať živí nebo mrtví. … to nikdy přesně nevíte.

Tedy nosné sdělení:

V krajině se objímejme, líbejme, milujme - a buďme k sobě pozorní ❤️

Nikdy nevíme, koho dál taková pozornost léčí a uzdravuje ❤️

❤️

Baru-Aru

Terénní geomantie Baru-Aru: léčení krajiny pod Zlatým vrchem (bojiště bitvy u Studence 1757)
0
    0
    Košík
    Košík je prázdnýPokračovat v nákupu