Páteční fejeton BaRu-Aru: Jak jsme doma odchovali užitečné zvíře

1 února, 2021

Fejeton o postupné domestikaci hospodářsky užitečných zvířat, člověka nevyjímaje.

V pondělním vydání pátečního fejetonu 🙂 🙂 🙂 Vám nenabídnu povídku Šimka a Grossmanna, jak by se dalo zaměnit z názvu. Nabídnu Vám odlehčenou úvahu o tom, kdo je vlastně homo sapiens sapiens, proč má člověk moudrý právo pyšnit se pohlavně titulem kráva nebeská i korunovaný vůl … a kdo z nás tří tady asi bude brzo koukat jako tele na nový vrata.

Přeji ti zábavné počtení, hluboký vhled mezi řádky i odvahu zamyslet se a konat.

Rozehřívací kolo:

Svým čtenářům a klientům zpravidla podávám rozžatou lucernu. V tomto případě dostaneš tak leda vidle. Ale protože za dny tvrdé dřiny u krav se s nimi umím už vcelku dobře ohánět, může ti být i tahle moje dovednost k užitku. V závěru fejetonu proto najdeš moji akční pracovní neopakovatelně pichlavou pobídku k tématu.

A jedem:

Jak jsme doma chovali užitečné zvíře

Fejeton BaRu-Aru o postupné domestikaci hospodářsky užitečných zvířat, člověka nevyjímaje.

Hluboké pronikavé oči, smyslně dlouhé řasy, osobitá vůně, kolísavé nálady, měsíční cyklus, devítiměsíční těhotenství, přirozená čistotnost, preference rostlinné stravy, sladkého pečiva a teplých nápojů, radost z blízkosti a doteku, …

Že je řeč o ženách, ženských vnadech i potřebách je nasnadě. Vnadech i potřebách našich vlastních, našich přítelkyň a kamarádek, našich dcer a matek, žen našeho života … anebo taky prostě jen „tý krávy“ z vedlejší kanceláře, z kantýny, ze mzdovky, z lékárny, „tý krávy“ sousedky, učitelky, nebo i „tý krávy“ z dojírny.

  • Zadek jak kráva má nejedna z nás.
  • „Ty krávo“ zvolá jako citoslovce podivu – anebo na adresu konkrétní ženy leckdo, výjimku drží pan Kopecký se svým „krávo nebeská“.
  • Dojnou krávu ze sebe taky udělá nebo nechá udělat leckdo, tady by to ani pan Kopecký nezachránil.
  • Ve vyspělém manažerském řízení jsou krávy pojmem měřitelného úspěchu, pro většinovou společnost pak ztělesněním objemu, symbolem bohatství, hojnosti, plodnosti, štěstí, pro některé kultury posvátným symbolem ženství.

A tak mě napadlo zamyslet se nad tím, kde se vlastně mohl vzít původ toho všeho – proč je nejedna z nás často slovně s krávou zaměňována.

A pak mi to došlo …

Hluboké pronikavé oči, smyslně dlouhé řasy, osobitá vůně, kolísavé nálady, měsíční cyklus, devítiměsíční těhotenství, přirozená čistotnost, preference rostlinné stravy, sladkého pečiva a teplých nápojů, radost z blízkosti a doteku, … takové jsou krávy.

Trochu se mi nechce v takovém případě domýšlet podobnost muže s volem, vola korunovaného nevyjímaje. O bejcích snad ani nemluvě, protože ti chodí do dvou let pod kudlu.

Co se mi ovšem domýšlet chce – a v čem si čistě ze zvědavosti kladu otázku:

Když jsme my lidé, s nabubřelým přízviskem „rádoby vyšší“, pozvolna a nenápadně, cílenou systematickou prací domestikovali tyto zcela vědomé, emočně vyvinuté, nám tolik podobné, společensky organizované bytosti, pod bičem ústrků z nich vychovali citově otupělá leč hospodářsky užitečná zvířata, z volného výběhu je za účelem vyšší ochrany schovali do zavřených chlévů, které v důsledku minimalizace nákladů připomínají kaliště, následkem toho je označili za zvířata nečistá a nesamostatná —

jak dlouho to asi může trvat nějakým „rádoby vyšším“ než vychmátnou, že i my jsme za účelem vyšší ochrany už skoro rok úspěšně chovaní doma, po pás utopení v kališti vl(ád)stních sraček, a tedy postupně cíleně domestikovaní, zahnojení a především hospodářsky nesamostatní.

Ohlédnu-li se po chování nás „rádoby vyšších“ k dobytku současnosti, pak je jasné, kam spěje odchov hospodářsky nesamostatných zvířat budoucnosti. Protože ti „rádoby vyšší“ si ve jménu pokroku (rozuměj ve jménu maximalizace výnosu z hospodářského chovu) vždycky rádi hrají s genetickým inženýrstvím. A tak je v moderních chovech zcela běžné evidenční čipování, vedení plemenných knih, hormonální řízení menstruačního cyklu, umělá inseminace, úpravy genetického kódu plodu …

A protože se historie zpravidla opakuje, za uplynulé století z pohledu genetického fašismu dokonce již poněkolikáté – a poučení člověku moudrému stále nepřichází – pak je nepochybné, kdo z nás v procesu „volný výběh – oplocená pastvina – hala – chlév – podestýlka – hnůj – vakcinace – čip – plemenná kniha“ nejspíš zůstane příště koukat jako tele na nový vrata.

Jímá mě tedy pomalu ale jistě podezření:

Je-li člověk z hlediska taxonomického v základu moudrý, rádoby vyšší krav – a přesto v současnosti tele – kdo je potom homo sapiens sapiensis?


Fejeton provází „Obraz pro Život“:


A ještě slíbená pichlavá pobídka k tématu:

Cesta „ztohoven“ vede jedině cílenou systematickou prací s vlastním uvědoměním si sebe, své hodnoty, hodnoty života, uvědomění svobody. A to všechno máme každý ve svých rukou. A proto:

Kdo uhádne, jak se jmenuje můj první býček, když se mi pod rukama narodil jednu noc před Silvestrem, tomu podám vidle a vykydám s ním kousek jeho chlívku za prasácky nízkou cenu 498 Kč. Abys uviděl/a, že to jde a odkud smysluplně pokračovat v započatém díle seberozvoje a osvobození z hnoje, dostaneš ode mě v ceně 498 Kč tématickou konzultaci s diagnostickou kresbou, a to v rozsahu jedné hodiny. Jinak je cena hodinové konzultace 996 Kč. Za cenu 498 Kč běžně poskytuji jen konzultace půlhodinové. Konzultovat můžeme zdraví, vztahy, úspěch – cokoli v tobě rozkmitá průvodní „Obraz pro Život“ – zcela napříč spektrem toho, co jinak ceníkově nabízím za 1.494 Kč. A proč? Protože mě to ba. Jenom dneska teda asi, ale už jsem si to vymyslela, tak necouvnu. Nabídka platí do příštího vydání pátečního fejetonu 🙂

Objednávat můžeš tudy – vzhledem k ceně se to jmenuje „Diagnostická kresba pro zdraví“ – ale ty do zprávy k objednávce napiš odpověď mé hádanky – a já budu vědět, že jedeme komplet velký rozsah diagnostiky s obrazem pro zdraví – zdravé vztahy – úspěch. No a neuhádneš-li hádanku, zvážím, co s tebou. Ona i odvaha se někdy cení.


S láskou a úctou

BaRu-Aru *Amarelis
geomantka z Beskyd