Malovala BaRu-Aru *Amarelis.
Poselství načetla a ve verších přináší Tmas Moc hezky doplnil táta.
--- SÍTNICE OKA ŽILKAMI PROTKANÉ ---
(1)
Kolik očí na nás hledí? Na tom pranic nezáleží.
Důležité, jak už víme, je to, jak my sami na sebe hledíme.
Boží oko, ač divné je to, v každém z nás je zaseto. Laskavě se na nás dívá, každý v sobě skvost ukrývá.
Na oku však boule máme, krásu svoji nevnímáme. Sítnice žilkami osudů protkané, milého slova pro sebe nemáme.
A někteří, mají oko úplně a zcela ještěří.
Ale to nic, to my dáme,
oči stejně jako svá srdce otvíráme.
A až nám zorničku slunce osvítí,
najdeme poklad v sobě, ne v síti.
(Tmas)
(2)
Kolik očí do nás běží – na tom pranic nezáleží.
Boží oko – divné je to, zaseto či nezaseto?
Laskavě se na nás dívá, každé v sobě něco skrývá.
Tu je na něm třeba boule, tu zas něco jako koule. Vyzařuje krásu světa – nevnímáš ji, s tebou veta.
A sítnice?
Častokrát žilkami protkané
neb milého slova ne a ne.
Otvíraje svoje oči,
srdíčko hned poposkočí,
zornička pak přes pavouka
nezahlédne zlého brouka,
ale taky Slunce zář,
Života si proto važ.
(Ríša)
A co v obrazu vidíš ty?
Originál obrazu je k vidění v prostorách hotelu U Zeleného stromu v Janově nad Hřenskem.
Obraz je autorsky chráněn. Jakékoliv jeho další šíření a použití mimo tento webík a mnou spravované účty na sociálních sítích – jen s mým písemným souhlasem, prosím. O souhlas se nebudu škrtit, když si řekneš – proto děkuji, že ctíš a respektuješ tuto moji vůli i zákonné právo :-*